- ZŠ - základní škola(vhodné pro žáky základních škol)
- SŠ - střední škola(vhodné pro studenty středních škol)
- VŠ - vysoká škola(rozšířené informace pro studenty vysokých škol)
- bez omezení
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová a texty zatím nejsou označené obtížností...
- Otázky nejsou bohužel zadané...zkuste jiný projekt.
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová, testové otázky jsou přidávány postupně...
Program Lunar Orbiter
Program Lunar Orbiter probíhal mezi lety 1966 a 1967. Jeho hlavním cílem bylo zmapování povrchu Měsíce a následné doporučení místa přistání pro posádky letů Apollo. V rámci programu bylo vysláno k Měsíci 5 sond, z nichž všechny lety byly úspěšné. Bylo zmapováno 99 % povrchu Měsíce s přesností od 60 m do 1 m. Během misí Lunar Orbiter byly také pořízeny první fotografie Země jako celku. Povedlo se tak díky sondě Lunar Orbiter 5 dne 8. srpna 1967.
|
Sonda |
Start | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Lunar Orbiter 1 | 10. 8. 1966 | ||||||
| Umělá družice Měsíce, snímkovala 9 potenciálních přistávacích míst posádek Apollo. Vyfotografovala 206 širokoúhlých a 11 detailních fotografií. | |||||||
| Lunar Orbiter 2 | 7. 11. 1966 | ||||||
| Získáno 200 stereo záběrů* dalších 13 potenciálních míst pro přistání posádek Apollo. | |||||||
| Lunar Orbiter 3 | 5. 2. 1967 | ||||||
| Průzkum přistávacích oblastí. Bylo přijato 27 snímků, na jednom se nacházela sonda Surveyor 1. | |||||||
| Lunar Orbiter 4 | 4. 5. 1967 | ||||||
| Mapování Měsíce. Bylo zmapováno 75 % přivrácené a 90 % odvrácené strany Měsíce. | |||||||
| Lunar Orbiter 5 | 1. 8. 1967 | ||||||
| Mapování Měsíce. Cílem bylo doplnění informací o pěti vytipovaných místech pro přistání. Zmapovala 99 % přivrácené a 95 % odvrácené strany Měsíce. | |||||||
* Stereo záběr nebo také stereo pohled je kombinace dvou odlišných fotografií vhodných k vytvoření tzv. „stereoskopického páru“. Tyto dva snímky zachycují scénu jenom z trochu odlišných míst, zhruba odpovídající vzdálenosti mezi lidskýma očima. Kombinací dvou odlišných snímků, z nichž je jeden obarven červeně a druhý modře při odpovídajícím posunutí vytvoří stereo efekt, pokud se ovšem díváme červenomodrými brýlemi s červeným sklem na levém oku. Barevné filtry způsobují, že každé oko vidí pouze obraz, jenž odpovídá správnému bodu pohledu a mozek pak interpretuje výsledek jako normální stereoskopický pohled.
FOTOGALERIE
